Sierraneapmi ja earráneapmi

Sierraneapmi

Náittosbárra, mii ii šat háliit eallit ovttas, sáhttá ohcat sierraneami. Sierrananohcamuša galgá sáddet dan fylkka Fylkkamánnii, gos bárra maŋimuš ásai ovttas. Jos goappašagat leat fárren fylkkas, de galgá ohcamuša sáddet fylkii, gos nubbi dál ássá. Jos báras leat oktasaš mánát, geat eai leat deavdán 16 jagi, de galgá ohcamuša mielddusin sáddet soabadallanduođaštusa, mii ii leat boarrásut go 6 mánu. Fylkkamánni sádde sierraneaddji guoktái reivve sierraneami miehtamis.

Earráneapmi

Go jahki lea vássán sierraneami miehtama rájes, de sáhttá goabbáge gáibidit earráneami (náittosearu). Jos dušše nubbi háliida náittosearu, de lea sus vuoigatvuohta beassat earránit, vaikko nubbi ii dan háliidivččege. 

Goabbáge sáhttá maiddái gáibidit náittosearu jos doai leahkki ássan sierralagaid unnimusat guokte jagi. Jos doai leahppi ovtta oaivilis dan hárrái, ahte leahppi ássan sierralagaid unnimusat guokte jagi, de Fylkkamánni meannuda náittosearu ohcamuša. Jos eahppi leat ovtta oaivilis eavttuid dievvamis, de duopmostuollu ferte meannudit náittosearroášši.

Sierraneami nohkan

Bárra, masa lea juolluduvvon sierrananlohpi, muhto mii fas fárre oktii, ferte sáddet dieđu, mas almmuhuvvo ahte sierraneapmi lea nohkan. Dieđáhus sáddejuvvo vearrokantuvrii, mii de registrere ođđa siviilaseađu 

Olgoriikka náittosearu ja sierraneami dohkkeheami ohcan

 

Goas Fylkkamánnis ferte ohcat dohkkeheami?

Jos leat earránan olgoriikkas ja áiggut náitalit ođđasit, de Fylkkamánni ferte dohkkehit olgoriikkas earráneami. Vearroetáhta gáibida dohkkeheami, vai dat sáhttá meannudit geahččalanduođaštusa ohcamuša, mii sáddejuvvo ovdal náitaleami.

Jos leahppi sierranan olgoriikkas, de ferte sierraneapmi dohkkehuvvot ovdalgo Fylkkamánni sáhttá meannudit vejolaš earránanohcamuša. Ohcamuša galgá sáddet dan fylkka Fylkkamánnii, gos ásat.

Dokumenterengáibádusat

  • Gáibiduvvo earráneami dahje sierraneami duopmu (duođaštus) originálan dahje kopiijan, maid advokáhtta, almmolaš virgeolmmoš dahje ámmátkopierenfitnodat duođašta eaktin. Earrodokumeanta ferte leat legaliserejuvvon ja dasa ferte maid vejolaččat leat biddjojuvvon apostillasteampil.
  • Jos earráneami dahje sierraneami duopmu (duođaštus) lea eará gillii go eaŋgals-, duiskka- dahje fránskkagillii, de dan ferte jorgalahttit ja jorgaleaddjis galgá leat stáhta autorisašuvdna. Jorgalus galgá leat originálan dahje kopiijan, man eaktivuođa duođašta advokáhtta, almmolaš virgeolmmoš dahje ámmátkopierenfitnodat.

 

Loahpalaš earráneami dahje sierraneami duomu gáibádus

Duomus dahje eará dokumeanttas, maid duopmostuollu lea dohkkehan, galgá čuožžut, ahte dat lea lágafámolaš.

Earráneapmi ja sierraneapmi nuppi davviriikkas

Fylkkamánni ii dárbbaš dohkkehit sierraneami iige náittosearu, jos goabbáge oasálaš lea davviriikkaid stáhtaboargár ja jos sudnos lei ássančujuhus Davviriikkain dalle go ozaiga. Dalle sierranan- dahje earrodokumeanta sáddejuvvo njuolga Vearroetáhtii, mii registrere ođđa siviilaseađu.

Fylkkamánni ferte dohkkehit náittosearu dahje sierraneami jos nubbi báras ii leat ássan davviriikkain iige leamaš davviriikkaid stáhtaborgár dalle go ohcamuš doaimmahuvvui. 

Olgoriikka duopmostuolu duopmu náittoslihtu fámuhuhttima birra

Fylkkamánni meannuda maid ohcamušaid, mat gusket náittoslihtu fámuhuhttimii (annulleremii). Náittoslihtu fámuhuhttin oaivvilda, ahte olgoriikka duopmostuollu lea gávnnahan náittoslihtu gustomeahttumin. Dakkár áššiin gustojit seammá dokumenterengáibádusat ja loahpalaš (lágafámolaš) mearrádusa gáibádusat, go olgoriikka náittosearuidge oktavuođas. 

Vis mer